Čistírna odpadních vod Drahovice

Čistírna odpadních vod Karlovy Vary - Drahovice (ČOV) je největší čistírnou na území provozovaném akciovou společností Vodárny a Kanalizace Karlovy Vary. Její výstavba proběhla v 1961 – 1967 a následně prošla třemi dalšími přestavbami za účelem jejího rozšíření a modernizace.

Technologie ČOV je navržena mechanicko-biologická s biologickým odstraňováním dusíku a chemickým srážením fosforu. Její projektová kapacita je 80 000 ekvivalentních obyvatel. V současné době je na ČOV napojeno kromě města Karlovy Vary dalších sedmnáctokolních obcí, tedy celkem přibližně 60 000 obyvatel a řada dalších producentů průmyslových odpadních vod. Průměrný denní přítok dosahuje 24 000 m³ odpadních vod, vyčištěná voda je vypouštěna do řeky Ohře. Provoz ČOV je plně automatizován a řízen za pomoci průmyslových automatů.

Technologie čištění

Předčištění

Odpadní vody jsou na ČOV přiváděny gravitačně přes odlehčovací komoru, kde v případě velkých dešťů je část průtoku odkloněna do řeky. Tím dochází k hydraulické ochraně celé technologické linky ČOV. Za odlehčovací komorou odpadní vody natékají do objektu hrubého předčištění, kde jsou umístěny strojní česle a provzdušňovaný lapák písku. Česle tvoří jednotlivé česlice ve vzdálenosti šesti milimetrů. Skrze ně protéká odpadní voda a větší nečistoty se na nich zachycují. Za běžného provozu jsou používány pouze jedny česle – druhé jsou připraveny pro případ poruchy. Lapák písku obdélníková nádrž, ve které dochází k rychlé sedimentaci částic těžších než voda (např. písek). Pro snadnější vyklízení je lapák vybaven čtyřmi jímkami, z nichž se pomocí drapáku těží písek do připraveného kontejneru. Odsud, společně se znečištěním zachyceným na česlích (shrabky), je materiál přepravován na skládku k definitivnímu uložení.

Mechanická část

Čištěné vody jsou dále přivedeny do čerpacích jímek, ze kterých jsou vody přečerpány do tří paralelních podélných usazovacích nádrží. V nich dochází k odstranění znečištění, které je schopno sedimentovat za předpokladu prodloužení doby sedimentace. Takto vzniklý sediment nazýváme primárním kalem. Mechanicky vyčištěná voda je na konci usazovacích nádrží ještě zbavena plovoucích nečistot (převážně tuků).

Biologická část

Biologická část procesu představuje klíčovou složku celého čistícího procesu. Dochází zde za pomoci mikroorganismů k odbourávání znečištění rozpuštěného ve vodě. Podstatou biologického stupně je využití přirozených schopností mikroorganismů odbourávat ve svém metabolismu znečištění z vody. Jedná se vlastně o řízené využití samočisticích pochodů, které běžně probíhají v řekách.   

Před biologickou částí ČOV je odpadní voda smíchána s vratným kalem z dosazovacích nádrží (viz. dále) a s částí vratné aktivační směsi z konce biologické části (tzv. aktivovaného kalu). Tato směs je přiváděna do dvou nádrží, kde v první nádrži dochází k odstranění dusičnanového znečištění, ve druhé pak k odstranění uhlíkatého znečištění. Provozní režim v prvé nádrži spočívá v zajištění směsi ve vznosu za pomocí míchadel, která udržují ve všech částech nádrže definované rychlosti proudění. Oproti prvé nádrži je druhá nádrž na dně vybavena systém roštů, do kterých je trvale vháněn vzduch. Ten kromě udržení směsi ve vznosu zaručuje rovněž dodávku kyslíku do vody, jež využívají mikroorganismy ke svému životu.  Do této nádrže je před odtok dávkován síran železitý, který chemicky zajišťuje navázání fosforu do směsi kalu, čímž dochází k jeho odstranění z vody.

Z nádrží čištěná voda přitéká kanály do soustavy šesti kruhových dosazovacích nádrží, kde dochází k separaci kalu od vyčištěné vody. Ten se opět vrací na začátek biologického stupně. Odsazená již vyčištěná voda je poté otevřeným kanálem vybaveným měřením průtoku a zařízením pro kontrolní odběr vzorků odváděna do řeky.

Kalové hospodářství

V rámci čistícího procesu vznikají dva druhy kalů. Primární kal – vzniká v usazovacích nádržích a dále tzv. přebytečný kal vzniká v biologickém stupni. Ten představují část mikroorganismů, které se přemnožili v biologickém procesu a je nezbytné je z něj oddělit. Tyto kaly po částečném zahuštění jsou čerpány do vyhnívacích nádrží. Zde dochází k jejich zahřátí a částečné mineralizaci, při níž dochází k vývinu bioplynu. Ten je spalován v kogenerační jednotce, kde dochází k výrobě elektrické energie a současně je zařízení schopno vytápět jednotlivé objekty areálu ČOV.

Poté co již došlo k mineralizaci, je kal přiváděn do odvodňovacích zařízení (odstředivek), kde se oddělí voda z kalu (ta se vrací zpět do čistícího procesu) a odvodněný kal je odvážen z ČOV k dalšímu využití.